Nadační fond

Takováto situace nastala naší rodině, když náš syn a bratr Pavel Kurušta onemocněl zánětem mozku a míchy nezjištěné etiologie. Nejen on, ale i my jeho blízcí jsme prožívali dlouhodobé nejistoty. Zdali vůbec a pokud se mu nemoc podaří překonat, tak s jakými následky. Pavel zůstal odkázaný k pohybu na invalidním vozíku. Po stabilizaci jeho fyzického i psychického stavu jsme si říkali, že jak on, tak i my přivykneme na změnu, která nastala. Ale po dvou letech od prodělaného zánětu mu při kontrolním vyšetření oznámili, že trpí demyelinizačním onemocněním typu RS s netypickým průběhem.

Objevily se další nemoci. Smíšená spánková apnoe, onemocnění při kterém musí během spánku používat BiPAP ventilátor. Zároveň musí být jištěný pulsním oxymetrem s alarmem kvůli komplikacím neurologického rázu.

Přidaly se poruchy srdečního rytmu, oba ramenní klouby poškozené s pokročilou artrózou. Má potíže s vyměšováním.

S tím jak mu nemoc zasáhla do života, tak došlo i ke změně jeho životních potřeb.

Pavel se přizpůsobil svým fyzickým možnostem při pohybu, přepravování a vykonávání běžných denních činností. Zhoršováním jeho zdravotního stavu postupně vyvstaly i nové nároky na dostupnost rehabilitace, rehabilitačních pomůcek a přístrojového vybavení.

Pavel, který je s rodinou závislý na sociální pomoci státu si tyto nároky finančně pokrýt nemůže. Ani my jeho blízcí nejsme schopni z našich příjmů zajistit pomoc.